Historické Budějovice

Neznám druhého města v Čechách, které by tak překvapovalo jako Budějovice České; pěkná je starobylá Plzeň, zajímavé jsou pestré Prachatice, zvláštní je průmyslový Liberec, ale Budějovice jsou zcela svými, zcela originálními vzdor vší smíšenině historické a moderní, nemám pro ně zkrátka jiného jména, než že jsou Florencií mezi venkovskými českými městy. Ne pro půvab vůkolí, ne pro památky všeho umění, ale pro jistou nepopiratelnou líbeznost svou.
                                                                                                                    Jan Neruda

Na této stránce naleznete zajímavé informace o minulosti Českých Budějovic a jejich blízkém okolí, můžete si prohlédnout fotografie a jiné zajímavosti z vašeho okolí a taktéž se můžete zapojit do různých anket a diskuzí. 

před založením Českých Budějovic

Královské město České Budějovice bylo založeno na soutoku Vltavy s Malší roku 1265 z rozhodnutí Přemysla Otakara II. Pro jeho pojmenování bylo přejato jméno osady Budivojovic. Původní osadu založil někdy na počátku 13. století královský sudí Budivoj ze Železnice. Kolem roku 1215 byl postaven kostel sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele. První písemná zmínka o vsi Budivojovice však pochází až z roku 1251. Tehdejší majitel osady byl Čéč z Budivojovic. Vzniku Českých Budějovic předcházela založení královských i vrchnostenských měst nebo osad v pohraničí i ve vnitru zemí koruny české.  O založení města informuje jediný písemný pramen, starý opis latinské listiny.  Na jaře 1265 začala samotná výstavba města.

stručná historie města

Město bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Pravidelný půdorys města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu v Čechách. Výhodná poloha města poblíž obchodních cest vedla k hospodářskému růstu a již na přelomu 13. a 14. století mělo město dva skvostné chrámy a pevné hradby. Hospodářský růst ještě více podpořil Karel IV., který, mimo jiné, nařídil kupcům projíždět Budějovicemi a nabízet zde své zboží. V průběhu husitských válek představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou baštu proti husitům.  V té době patřilo město k největším v Českém království. Z téměř 4000 obyvatel byly ze dvou třetin němci, minoritní menšinu tvořili i Židé. V 16. století nastal nový rozkvět města, způsobený zejména zisky z těžby stříbra, z vaření piva či z rybničního hospodaření. Díky novým příjmům získalo město půvabnou renesanční tvář, byla postavena nová radnice a postavena věž, které se dnes říká „Černá“. Během stavovského povstání a následné třicetileté války se Budějovice přiklonily na stranu císaře a odolaly všem útokům stavovské armády. Město se stalo strategicky důležitou pevností obklopenou moderními hradbami. Válkou téměř netknuté Budějovice z více než poloviny zničil roku 1641 požár. Následná obnova trvala desetiletí a nové barokní stavby daly městu jinou tvář. Bylo vystavěno i mnoho nových, především církevních staveb. Roku 1785 bylo založeno českobudějovické biskupství. Devatenácté století přineslo technický pokrok a s ním spojený rozvoj průmyslu vedoucí také k velkému přílivu obyvatelstva. Evropským unikátem se stala první koněspřežní železnice spojující Budějovice s rakouským Lincem. Ta byla ke konci století nahrazena tratí pro parní lokomotivy. Počátek dvacátého století byl stále ve znamení růstu, poznamenaného až oběmi světovými válkami. Po druhé světové válce byla založena dnešní Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity a město zaznamenalo další rozvoj. Do devadesátých let minulého století se počet obyvatel zdvojnásobil.