Historické Budějovice

Městský znak v dějinách času

Královské město bylo založeno králem Přemyslem II. r. 1265. Ve středověku užívalo znaku odvozeného z obrazu nejstarší pečeti, doloženého v rukopisech z let 1406 a 1416 a popsaného v listině z roku 1479, totiž červeného trojhranného štítu, v jehož dol­ní polovině stojí bílá, kvádrovaná hradební zeď bez cimbuří a nad ní tři bílé, kvádrované obkrouhlé věže se zlatými, kuželovými střechami s makovicemi. Střední věž byla širší, krajní užší. Na střední věži visí přes hradbu gotický trojúhelníkový štít červené barvy s bílým českým lvem.

Dne 7. října 1479 polepšil král Vladislav II. znak Českých Budějovic, takže nadále sestával z dole zaob­leného červeného štítu, na němž je v dolní polovině bílá, kvádrovaná hradební zeď s cimbuřím a nad ní stojí tři věže kvádrované s cimbuřím a zlatými střechami, s makovicemi. Střední věž je vyšší a širší a má velké trojdílné okno s kamenným křížem, boční věže jsou užší s dvoudílnými okny. Na hradební zdi visí uprostřed gotický štítek červený s bílým, dvouocasým českým lvem se zlatou korunou. Nad štítem stojí kolčí helm s královskou korunou a pokryvadly. Znak i korunu drží dva ozbrojenci.


K novému polepšení došlo privilegiem císaře Fer­dinanda III. z 5. srpna 1648. Takto polepšený znak se popisuje: Na zakulaceném štítě ve zlaté kartuši je v dolní polovině bílá kvádrovaná zeď, v patě štítu modré trojvrší, střední vrch je vyšší než oba postran­ní, pod ním zkřížená hornická kladívka tmavě kovové barvy se zlatými topůrky, vlevo bílý srpek měsíce V první čtvrti v přirozené barvě; na středním vrchu stojí anděl ve žluté říze s vavřínovým věncem na čele a s taseným mečem v pravici, držící před sebou štítek se znakem Království českého. V horní červené polo­vině štítu jsou tři v dolní polovině kvádrované, v horní polovině hladké, bílé, čtyřhranné věže stejné výšky s modrou sedlovitou střechou, zlatými, na střechu přisedlými makovicemi, zakončenými korouhvička­mi. Prostřední věž, zobrazená průčelně, je o třetinu širší než věže postranní, z nichž je vidět průčelní i boční stranu. Každá věž má po dvou střílnách, umístěných těsně pod střechou, a z nich vyčnívají zlaté hlavně děl. Nad štítem je otevřený, kupředu obrácený turnajský helm s královskou korunou, nad ní je horní polovina zlatého, dvouocasého, korunova­ného lva nesoucího štítek babenberských Rakous, v bílém břevnu jsou černé iniciály Ferdinanda III. Po pravé straně jsou černo-žluté fafrnochy, po levé červeno­bílé. Helm přidržují dva ozbrojenci s tasenými meči, s otevřenými turnajskými přílbami a královskými ko­runami.

 
Tohoto znaku, několikrát pak potvrzeného, se uží­valo beze změny do r. 1932. Dne 7. září 1932 rozhod­la městská rada o změně, a to černo-žluté fafmochy byly nahrazeny modro-bílými a štítek s iniciálou Ferdinanda III byl nahrazen červeno-bílým štítkem štípeným. Dne 30. února 1937 rozhodlo pak městské zastupitelstvo o nové úpravě, při níž červeno-bílý štítek byl promě­něn na červený se stříbrným datem 28. října 1918 a fafrňochy měly být nadále po obou stranách štítu červené a bílé. Obě tyto změny byly provedeny bez schválení ministerstva vnitra.

Roku 1965 upustil národní výbor v Českých Budějovi­cích od užívání tohoto složitého znaku a vrátil se opět bez jakéhokoli potvrzení k jednoduchému zna­ku středověkému po způsobu nejstarší pečeti. Znak této starožitné podoby je podle rozhodnutí platný i v současné době.

Popis znaku: Na gotickém trojhranném štítě červe­né barvy stojí v dolní polovině bílá, kvádrovaná hra­dební zeď bez cimbuří, nad níž v horní polovině vy­nikají tři okrouhlé, bílé věže bez oken, se zlatými kuželovými střechami s makovicemi. Střední věž je vyšší a širší, postranní jsou užší a nižší. Na střední věži až přes hradební zeď visí červený gotický, troj­hranný štít s bílým, dvouocasým lvem se zlatou koru­nou.