Nejvýznamnější historické události
1200 - 1215: vznikly staré Čéčovy Budějovice
1215: první zpráva zachycující jméno Budoywitz
1241: po tomto roce rytíř Hirzo, purkrabí zvíkovský, kolonizoval újezd „na Mokrém"
1263: založen klášter ve Zlaté Koruně
: Hirzo vyměřoval klášteru Zlaté Koruně zboží v královských dědinách boletických
a v Budějovicích terén pro klášter dominikánský
1265: 10. března odevzdal Hirzo jménem krále dominikánům staveniště pro klášter
11. července pečetil král Přemysl Otakar II. listinu v blízkosti Budějovic („apud Budebins")
1274: byl svěcen dominikánský klášterní kostel Obětování P. Marie
1275: zemřel zvíkovský purkrabí Hirzo a byl pochován mezi představenými v kapitulní síni
kláštera zlatokorunského (viz jeho náhrobek v severní bočné lodi kostela)
1277: Vítkovec Ojíř z Lomnice přepadl v květnu České Budějovice a vypálil v okolí statky měšťanů
1278: dne 26. srpna padl zakladatel města král Přemysl Otakar II. v bitvě na Moravském poli
1279: Záviš z Falkenštejna vyplenil v noci město České Budějovice, pustošil i další statky
královské a statky zlatokorunského kláštera
1289: za odboje pánů z Růže proti Václavu II. padly Hluboká a České Budějovice do rukou
Vítka, bratra Záviše z Falkenštejna
1297: dne 3. dubna vydal cařihradský patriarcha Petr s několika arcibiskupy a biskupy
odpustky všem, kdož přispějí na dostavbu a zařízení městského kostela sv. Mikuláše
1304: za války proti Václavu II. ležel v září král Albrecht Habsburský táborem u Českých Budějovic
1318: v březnu bylo za války Jana Lucemburského proti jihočeským pánům obléháno město
Petrem z Rožmberka.
1335: dne 5. srpna povolil král Jan Budějovickým, aby vybírali cla ze všech vozů kupců
domácích i cizích, jež vezou víno, obilí či jakékoliv zboží po dobu tří let na vylepšení
mostů a hradeb
1339: dne 28. dubna osvobodil král Jan měšťany od všech daní a dávek a zavázal je, aby
podstatně zlepšili a zesílili hradby, věže, příkopy a všechna ostatní pevnostní zařízení města
1341: král Jan dovolil městu, aby přijalo dva Židy a aby poplatky, které odváděli, byly
obráceny na stavbu městské zdi a parkánu
1351: král Karel IV. navštívil dne 27. dubna do 7. května po těžké chorobě České Budějovice a
sešel se tam s rakouským vévodou Albrechtem. S rakouskými vévody sjednal
dvanáctiletý mír
: Karel IV. daroval křižovnikům s červenou hvězdou správu špitálu i se statky k němu náležícími
1355: v zákoníku „Maiestas Carolina" zařadil Karel IV. České Budějovice mezi města a hrady jež měly
zůstat nezcizitelné, jako trvalá opora panovníka v zemích koruny české
1361: ve dnech 14. a 15. června měl Karel IV. a jeho bratr Jan v Budějovicích schůzku s Rudolfem Habsburským
1362: 2. června zajel Karel IV. do Budějovic a do Jindřichova Hradce, aby se zajistil proti
uherskému vojsku, které plenilo na Moravě
1364: Karel IV. pobýval od 21. do 24. Června v Českých Budějovicích.
: Dne 19. července nařídil Budějovickým, aby zbořili na náměstí masné i pekařské krámy a
přestěhovali je jinam a aby náměstí a ulice vydláždili
1366: vydáno nařízení o usnadnění plavby na Vltavě od Budějovic do Prahy. Každý jez musel mít
dostatečnou propust, aby vory mohly projíždět bez nebezpečenství
1385: dne 17. února dal král Václav IV. Budějovickým výsadu o prodeji stříbra ( z dolu Monstrance u obce Ves)
1394: za panského odboje proti Václavu IV. byl král podle úmluvy budějovické vydán poselstvu do
rukou falckrabího Ruprechta. Dne 1. srpna byl slavnostně uvítán svými věrnými v Českých Budějovicích
1395: dne 13. července vypověděl vévoda rakouský Albrecht Václavu IV. válku. Vojska panské jednoty
se položila před Budějovicemi a útočila na Vodňany
1404: dne 2.-5. listopadu se sešel Václav IV. s rakouským vévodou Vilémem v Českých Budějovicích.
Obnovena stará dědická smlouva mezi Lucemburky a Habsburky a smluveno příměří
1407: v březnu vynucuje královský dvůr hrozbami proti jihočeským úředníkům a šlechticům pomoc
budějovické obce proti zbojníkům
1409: dne 20. dubna vydáno královské nařízení Budějovickým, aby se porovnali s Janem Žižkou z Trocnova o
škody, které jim způsobil. Žižka dosáhl vymazání z knih psanců osvědčení občanské zachovalosti.
Musel však z rodného kraje odejít
1421: dne 29. září zastavil Zikmund Lucemburský Albrechtovi Rakouskému patero měst v Čechách a
na Moravě, mezi nimi i české Budějovice. Roku 1436 byly Budějovice Čechám opět vráceny
1452: získal Jindřich z Rožmberka, který pomohl osvobodit Ladislava Pohrobka z rukou císaře
Fridricha III., České Budějovice v zástavu na doživotí s podmínkou, že král a jeho úředníci
budou mít do města volný přístup. Proti zástavě města zdvihl protest purkmistr Ondřej Puklice ze Vztuh
:Budějovice, zároveň s Plzni, Domažlicemi a s městy Jednoty strakonické, odmítly se přiznat k
Jiřímu z Poděbrad jako zemskému správci
1462: král Jiří z Poděbrad se sešel v Budějovicích s bavorským vévodou Ludvíkem a hornorakouským
arciknížetem Albrechtem VI. Roku 1463 přijel do Budějovic legát arcibiskup Jeroným, aby vedl
jednání o příměří
1466: dne 9. března se sešel sjezd pánů v Českých Budějovicích. jednota zelenohorská požadovala,
aby král svěřil hrad Karlštejn s korunou a privilegiemi zástupci pánů
1467: dne 20. května byl zavražděn konšel Ondřej Puklice ze Vztuh, věrný stoupenec krále Jiřího a
odpůrce Jednoty zelenohorské
1470: dne 14. července vypukl velký požár v Židovské ulici
1500: dne 24, dubna zachvátil velký požár ulici Kněžskou
: České Budějovice vstupují do spolku 32 českých měst a slibují věrnost králi Vladislavu Jagellonskému
1505-1506: došlo v Českých Budějovicích k pronásledování Židů
1518-1535: byla prováděna přestavba kostela sv. Mikuláše
1521: řádil v jižních Čechách a v Českých Budějovicích mor. V městě zemřelo prý 3000 lidí
1529: dne 8. července se konal sněm Budějovický, kde král Ferdinand I. získal podporu proti
Solimanovi, který se s vojskem přiblížil až k uherským hranicím
1531: stavba městské zbrojnice
1547: Budějovičtí a Plzeňští odmítli účast na stavovském sněmu, svolaném na 18. březen, kdež byly
sjednány artikule (přátelské snešení), jež směřovaly k omezení královské moci a zmenšení korunních
důchodů. Dne 19. dubna se poslové budějovičtí a plzenští na sněmu pražském postavili na stranu královu.
: Budějovičtí získali četná privilegia za věrnost, kterou osvědčili ve válce šmalkaldské králi Ferdinandovi
1549: zahájena stavba Černé věže, jež byla dokončena 1577. Před polovinou 16. století se začala
slibně rozvíjet těžba stříbra, takže roku 1557 pracovalo v krajině budějovické na 15 hornických cechů
1550: tok Vltavy byl upravován pro přepravu soli z Českých Budějovic do Prahy nákladem přes 4742 kop grošů
1555: pracoval stavitel Hons Vlach (Spatz) přestavbě radnice
1564: v této době provedena renesanční přestavba masných krámů
1568: přeložena mincovna z Prahy provizorně do Českých Budějovic
1570: před tímto rokem povýšil Rudolf II. budějovický horní okrsek na horní město zvané Rudolfov,
udělil mu znak, právo držet týdenní trh a jiné výsady. Budějovičtí spatřovali v rudolfovských
privilegiích velkou újmu, neboť na výstavbu hor vynaložili značné prostředky
1597: 4. června vypukl ve městě strašlivý požár, který zničil na 75 domů (hlavně v okolí Židovské ulice)
1611: při vpádu Pasovských došlo k obsazení Českých Budějovic
1615: 1. června byl položen základní kámen v kapucínském kostele sv. Anny
1619: bylo stavovské vojsko vedené Matyášem Thurnem v jižních Čechách tísněno Buquoyem, který
10. června porazil u Záblatí i vojsko hraběte Mansfelda
15. června byly rudolfovské rudné doly zpustošeny císařskými vojsky tak, že těžba od té doby
tam nadobro ustala
1620: vtáhl do Budějovic Maxmilián Bavorský a jeho generál Tilly
10. prosince potvrdil Ferdinand II. městu všechna privilegia a značně je rozhojnil. Daroval mu
i zpustošené horní město Rudolfov se všemi jeho právy a opuštěnými stříbrnými doly
1631: za saského vpádu do Prahy bylo přeneseno místodržitelství se zemskými deskami do Českých Budějovic.
Byly tam převezeny také korunovační klenoty
1641: 24. července vypukl obrovsky požár, který zničil téměř tři čtvrtiny města i s kostelem sv.Mikuláše
(226 domů, několik hradebních věží, 64 dvorů a stodol na předměstí)
1.Prosince byly zahájeny práce na obnově kostela sv. Mikuláše, jež byly dokončeny 4.Listopadu 1649
1648: městu, které koncem třicetileté války utrpělo častými taženími vojsk, potvrdil Ferdinand III.
dosavadní privilegia a povolil používat zlepšeného znaku
1683: byly při obléhání Vídně Turky ohroženy i jižní Čechy. Město dalo proto opravit vadné hradební
zdi i ostatní pevnostní zařízení
1716: byla postavena morová mariánská statue opodál před Pražskou branou
1720: postavena na náměstí Samsonova kašna od Josefa Dietricha
1720-1727: provedena nákladná stavba městského V odovodu
7130: budování radnice podle plánu A. E. Martinelliho
1733: 12. července byla zahájena stavba kostela P. Marie Bolestné v Dobré Vodě. Dokončena byla 1739
1741: postaveno sousoší N. Trojice a o rok později sousoší Kalvárie před branou do dominikánského kláštera
1751: byl rozdělen Bechyňský kraj na Budějovický Táborský
1769: bylo postaveno piaristické gymnasium s kolejí. Roku 1785 přeměněno na biskupskou rezidenci
1770: dostala klášterní věž svou dnešní podobu
1784: byly zrušeny budějovické kláštery, dominikánský a kapucínský, Klášterní majetek byl rozprodán
1785: při novém rozhraničení diecézi došlo k založení biskupství v Českých Budějovicích
1799: byla v Českých Budějovicích zřízena hlavní škola
1805: maršál francouzských vojsk Bernadotte, pozdější švédský král Karel XIV., vymáhal na
budějovických těžké výpalné, čemuž Budějovičtí odolali
1819: bylo budováno divadlo v klasicistním slohu
1825: byl zahájen prodej městských hradeb a bašt soukromníkům. Byly zbořeny bašty Lauseck
(naproti Přednímu mlýnu) a Rauscher (naproti Židovské ulici)
1828: 30. září byl zahájen provoz na úseku budějovicko-linecké koňské železnice.
:byly založeny ve Čtyřech Dvorech Lannovy loděnice.
1829: byla zbourána Břidlicová (Prašná) hradební věž naproti ulici Kanovnické
1844: byla zbourána brána Krumlovská , vznikala předměstí Linecké a Vídeňské a byly bořeny hradby
s baštami, zasypávány příkopy a zastavovány parkány
1845: byla zbořena Vídeňská (Svinenská) brána
1848: byla zásluhou Hynka Zátky v Českých Budějovicích založena Slovanská lípa
1854: biskup Jirsík založil pro české studenty chlapecký seminář
1869: zbořena Pražská (Písecká) brána
1868: biskup Jirsík založil a po tři léta vydržoval české gymnasium. Dal při něm postavit novogotický
kostel sv. Václava
1871: postaven Německý dům (dnes Dům kultury Slavie)
1872: byla zásluhou Augusta Zátky založena místní Matice školská, která otevřela první českou obecnou školu
1875-188o: založen na místě hradebního příkopu městský sad, jenž odděluje vnitřní město od
předměstí Vídeňského a Pražského
1879: postaven v městském sadu pomník Vojtěchu Lannovi, dílo vídeňského sochaře Františka Pömningera
1882: Dr. August Zátka založil ve městě českou reálku
1890-1900: založil dr. A. Zátka v městě první významné továrny s českým akciovým kapitálem
(továrnu na smaltované nádobí, český akciový pivovar a další)
1893: byla otevřena nová budova městského muzea, dílo architekta Viktora Schwerdnera
1908: postavena budova nádraží
1926: byl postaven pod Černou věží pomník Janu Valeriánu Jirsíkovi, dílo Josefa V. Myslbeka
1930: v třicátých letech bylo pracováno na územním plánu města. Sokolský ostrov upraven na
sportovní středisko a postavena tam sokolovna podle plánů arch. K. Chocholy
1936: byla postavena novostavba Českobudějovické záložny, dílo B. Kněžka a J. Václavíka. Plastická
výzdoba B. Bendy a malby J. Kaplického
1952 : České Budějovice prohlášeny za památkovou rezervaci. Od té doby proveden historicko
archeologický průzkum města a uskutečněna oprava četných památkově cenných objektů.
Podrobně je studován územní plán města, který má určit i směr budoucího vývoje